Základem "ženských nemocí" je role oběti, ve které se mnoho žen nalézá nebo se v ní vidí. Mnoho žen má často pocit - více než muži - že život se jim prostě pouze "děje", že je potkává něco zvenčí, čemu se potom bez řečí a bezbranně poddávají.

Pokud se na základě vlastní vnitřní nejistoty vážeme na vnější věci a dostáváme se tak do určité závislosti, vytváříme si tím zároveň základ pro budoucí možné onemocnění.

Ženy od přírody bytosti otevřené a senzibilní. Většinou jsme se neučily s touto otevřeností zacházet, chránit se před ní. Jsme potom jako "houba", která nedobrovolně nasává všechno zlo tohoto světa. To jsou opět "výborné" předpoklady pro rozvoj dalších nemocí.

Přechod (klimakterium) je vlastně obdobím pozvolného vyhasínání cyklické hormonální aktivity vaječníků. Základ většiny problémů pak tkví v tom, že ženské tělo je "nastaveno" na pravidelně se opakující, cyklický přísun pohlavních hormonů - estrogenů, gestagenů, ale v malé míře i "mužského" pohlavního hormonu testosteronu.

Díky cyklickému střídání jejich hladiny je žena schopna největšího zázraku - početí a donošení dítěte. Za námahu a obtíže s tím spojené pak příroda ženu vlastně odměňuje - třeba tím, že při pravidelném cyklu má oproti mužům stejného věku podstatně nižší riziko srdečně cévních nemocí či podstatně méně obtíží s pletí. A to právě díky přísunu pohlavních hormonů z vaječníků.

Právě okolo 50 let věku si však většinou tělo vše "rozmyslí". Vaječníky pracují stále méně pravidelně, vydávají do oběhu krevního stále méně pohlavních hormonů. Tělo, které po dlouhé roky pracovalo docela spolehlivě, začne najednou stávkovat. Je to celkem logické - pohlavní hormony zasahují více či méně do většiny řídících funkcí těla.

Většina orgánů závislých na hormonální regulaci je najednou jaksi bez dostatečného velení, začíná chybět pravidelná regulace a funkce těchto orgánů se mění.

Protože i funkce mozku jsou ovlivněny hladinami hormonů, může u ženy v přechodu docházet k neklidu, nespavosti, podrážděnosti, nebo naopak ke zhoršování zájmu o okolí, apatii, těžké únavě, či k jiným psychickým poruchám.

S pokračujícím odvápňováním kostí pak může docházet ke změnám tvaru páteře, takzvaným degenerativním poruchám. Náhlý pokles hladiny hormonů u mnohých žen vede ke změnám v ukládání tuku. Ten se začíná hromadit i mimo typická ženská místa (zadek, boky, prsa). A tak mezi ženami v přechodovém věku drasticky přibývá obezity. Ta samozřejmě dále výrazně zatěžuje páteř, postiženou osteoporózou. Mimo to se výrazně zvyšuje hladina tuků v těle (cholesterol, triglyceridy) - to se pak podílí na vzniku dalších rizik.

Klimakterické potíže jsou pak také příčinou častých návštěv u lékaře. Ten si však ne vždy ví rady. Problematika přechodu je velmi složitá, zabíhá do mnoha medicínských oborů. Mimo to je léčba přechodových obtíží zdlouhavá, náročná. A ne vždy je nějaký efekt léčby vidět. Důsledkem je pak to, že žena s přechodovými obtížemi dostane tzn. hormonální suplementaci - tabletky, injekce či náplasti, obsahující potřebné dávky hormonů.

Hormonální suplementaci má ale svá úskalí: - ne vždy je nasazená dávka hormonů dostačující; - ne všechny typy synteticky vyráběných hormonů jsou bez výraznějších vedlejších účinků; - některé ženy tuto hormonální suplementaci nemohou brát - jde zejména o ženy se stavem po opakovaně prodě-lané hluboké žilní trombóze či po plicní embolii, dále o ženy s již rozvinutou ischemickou chorobou srdeční a o ženy kontrolované pro obtíže s prsy.

Healthcare professionals having tips for you.